PRAHA 1: Novomlýnská vodárenská věž byla zpřístupněna veřejnosti

12.05.2017

Autor: TV Praha1

Praha hoří - tak se jmenuje stálá expozice umístěná ve zrekonstruované a nyní nově zpřístupněné Novomlýnské vodárenské věži. Představuje původní funkci věže a prostřednictvím moderních technologií i odvěké ohrožení Prahy ohněm. Věž má nyní ve správě Muzeum hl. m. Prahy a partnerem mu je Sbor dobrovolných hasičů Praha 1.

„Naši dobrovolní hasiči úspěšně dotáhli do konce svá předsevzetí a já velmi děkuji Muzeu hlavního města Prahy za krásně provedenou rekonstrukci. Velmi také vítám plánované programy určené dětem ze základních škol," ocenil starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký, který se slavnostního otevření věže a její stálé expozice osobně zúčastnil.

„Věž byla do dnešního dne zcela obnovena uvnitř a zvnějšku ji ještě čeká rekonstrukce dolní třetiny," vysvětlila ředitelka Muzea hl. m. Prahy Zuzana Strnadová a vyzdvihla úlohu podpory z tzv. EHP Fondů 2009-2014. Ty celkové náklady na rekonstrukci ve výši 38 milionů korun pokryly ze 78 procent, tedy téměř třiceti miliony. Zbylou částku dodalo Hlavní město Praha.

Partnery projektu jsou Sbor dobrovolných hasičů Praha 1, Hasičský záchranný sbor hl. m. Prahy, Muzeum města Bergenu a Muzeum architektury v Oslu. Slavnostního otevření Novomlýnské vodárenské věže se zúčastnil i zástupce velvyslankyně Norského království v České republice Vegar Andreassen. Jeho země je totiž významným přispěvatelem do EHP Fondů 2009-2014, které jsou určeny pro vyrovnání ekonomických a sociálních disparit u šestnácti nových členských států EU (Estonska, Litvy, Lotyšska, Polska, České republiky, Slovenska, Maďarska, Bulharska, Rumunska, Chorvatska, Slovinska, Portugalska, Španělska, Malty, Řecka a Kypru).

Multižánrová expozice představuje odvěké ohrožení Prahy ohněm. Prostřednictvím nových médií (videomapping, animace, videoart, virtuální realita) nabízí komplexní zážitek z kombinace dobových vyobrazení ze sbírek Muzea hlavního města Prahy se současným výtvarným jazykem.

„Rozhodli jsme se expozici pojmout moderní metodou," vysvětlil autor projektu stálé výstavy Tomáš Dvořák, podle kterého ale hlavním exponátem stále zůstává Novomlýnská vodárenská věž, nádherná stavba z poloviny sedmnáctého století.

K vidění jsou v ní vyobrazení pražských požárů v průběhu historie a expozice také připomíná původní funkci věže, do které se čerpala voda z Vltavy, jež se pak rozváděla do okolních kašen. „Už tehdy byl na vrcholu tzv. lufthaus, takže věž od počátku plnila i funkci rozhledny," upozornil na ojedinělou funkci věže, kterou má i nyní po rekonstrukci, Tomáš Dvořák.

Kromě úlohy vodárenské věže a popisu ničivých požárů v průběhu staletí seznamuje výstava i s příběhy pražského hasičstva a vývojem hasičské techniky. Návštěvníci se během prohlídky díky moderním technologiím ocitají i v nitru hořícího Národního divadla.

Na místě dnešní ulice Nové mlýny, v místech, kde odbočuje cesta od gotického kostela sv. Klimenta k řece Vltavě, stávaly již ve čtrnáctém století vodní mlýny. Už v roce 1484 máme zaznamenáno, že mlýny se nazývají Novými. Kromě Nových mlýnů nedaleko stávaly i mlýny Lodní, Helmovy a Lodecké. Většina těchto mlýnů byla na počátku dvacátého století bohužel zbořena, a Praha tak nenávratně přišla o vzácnou renesanční architekturu technického rázu.

Z celé mlýnské zástavby stojí dnes na místě pouze Novomlýnská vodárenská věž, která zásobovala vodou dolní Nové Město. Zcela jistě tato věž byla vybudována po roce 1602, jelikož k onomu roku podávali zemští mlynáři radě Nového Města zprávu, že je nutné vystavět novou vodárnu na Nových mlýnech.

Naneštěstí tato bohatě zdobená pozdně renesanční věž vzala za své 6. února 1655, kdy došlo v Praze k velkým povodním a věž byla poničena tak, že musela být zbořena. Už brzy ale došlo k postavení nové vodárenské věže, která začala svému účelu sloužit v roce 1658. Postavena byla tentokrát v barokním slohu, avšak za použití některých původních fragmentů. K roku 1827 v pramenech najdeme, že vodárna byla opatřena novým výtlačným zařízením. Svému účelu přestala vodárenská věž sloužit v roce 1877. Věž je prakticky zachována v podobě z roku 1658, kdy byla vystavěna z lomového kamene a obložena pískovcovými kvádry. V každém patře je umístěno okno a v nejvyšším šestém podlaží, které dříve sloužilo jako vodní nádrž, jsou v každé stěně věže okna tři. Střecha věže je stanová s měděným hrotem na vrcholu.

Další informace: www.muzeumprahy.cz a www.hasicipraha1.cz